Jdi na obsah Jdi na menu
 


18. 3. 2010

                                                                Černá magie a něco o ní  

 

 

 

MAGIA NIGRA - černá magie

(Lat. černá magie.) Původ tohoto názvu je vykládán ze zkomoleni řeckého terminu "nekromameia" (nekromantie - evokace mrtvých ke zvědným účelům). V katolické církvi bylo toto slovo ztotožňováno s každým nedovoleným čarodějnictvím a změnilo se nakonec v "nigromantii" či "negromantii", černokněžnictví. Jedná se tedy o záměnu dvou slov různého významu, ale zvukově podobných: latinského "niger" (černý) a řeckého "nekros" (mrtvý). Magia nigra je tedy název pro černou magii či černokněžnictví.

Černá magie

Historicky vzato je černá magie zvrhlou magií vůbec a lze mít za to, že tajemství magie byla chráněna právě proto, aby jich nebylo zneužito k nízkým a nebezpečným účelům. Stejně tak lze předpokládat, že praktické pěstování magie bylo patrně především pěstováním magie černé, neboť ta byla svůdná pro určitý typ lidí, kteří v magii spatřovali prostředek k dosaženi toho, co jim život odepřel, na co nestačili svými přirozenými silami, i všeho nedovoleného a současně lákavého. Potvrzují to magické grimoáry, které obsahuji především černomagická témata. Černou magii je možno definovat buď prostředky, kterých používá (astrální larvy, elementálové, démoni), což je užší pojetí, nebo cíli, které sleduje. Za černou magii lze považovat každou magickou praxi, která má za cil působeni zla, a v nejširším smyslu pak každou magii motivovanou sobeckými účely. R. Cavendish (1967) charakterizuje problém poněkud zjednodušené takto: "Za černou magií stoji, jako hnací síla. touha po moci(...) Černá magie má své kořeny v nejtemnějších oblastech lidského vědomi a to tvoři velký díl její přitažlivosti. Je ale víc než jen produktem záliby ve zlu (...), je titánským pokusem člověka povýšil sebe sama a zaujmout místo, které náboženství vyhrazuje bohu." V černé magii se ovšem nepromítá jen touha člověka po získání moci, ale všechny jeho neukojené potřeby. A tak existuje primitivní černá magie grimoárů určených pro venkovské čaroděje (jak způsobit, aby krávy nedojily apod.) a pro nenávistná očarováni vůbec ("uhranuli", "uděláni" a další poškozeni či dokonce zničeni druhé osoby) a černá magie ideového typu. která je prostředkem integrace se světem zla vůbec. Existují tří historické prototypy černých mágů: rytíř Gilles de Retz (t 1440), zvrhlý vrah desítek dětí, jejichž krev a muka mu měla magicky opatřit zlato, dr. Johannes Sibelius zvaný Faust (t kolem 1530), který se v touze po věděni a ženě upsal ďáblu, a Aleister Crowley (1875-1947), excentrik posedlý libidem, oddávající se nejzvrhlejším čarodějníckým praktikám.

Pekelný slovník - černá magie

Převažující pojetí černé magie dobře charakterizuje vymezeni, které podal C. de Plancy ve svém Pekelném slovníku (1845, s. 529): "Magie černá neboli ďábelská, vyučovaná ďáblem a praktikovaná pod jeho vlivem, je umění obcovat s démony s důsledkem učinit s nimi pakt a nechat si sloužit od nich tak, aby činili nadpřirozené věci." Zlo Černé magie bylo vždy spojováno s ďáblem, ačkoli v jejím působeni bylo využíváno i skrytých sil přírodních věci (šťáv různých bylin apod.). Praxe černé magie je spojena s fantaziemi plynoucími ze všeho, co v sobě Člověk muset potlačit, co si musel odepřít, co mu nebylo dovoleno nebo dopřáno. To je psychologicky působivá stránka černé magie, která je motivující i pro člověka současnosti, černá magie je v tomto smyslu jednou z aniropologických konstant. K. Seligmann (1948) naznačuje, že k nejčernějšímu čarodějnictví byli zneužíváni i andělé bílé magie, ale to je zcela pochybné, neboť tzv. "andělé" reprezentují sily tvořivé, které nemohou být zneužity k destrukcím a které vstupují do styku jen s morálně vyvinutými jedinci. Nástrojem černé magie byl vždy ďábel, neboť její díla vycházela vždy jen z aktivace vlastních animálních skionú, které participují na égregorech egoistických pudů. Dokazuji to cíle černomagických operací, které vždy vyjadřuji špatné lidské sklony a afekty, jakož i formy těchto operaci, při nichž se nezřídka používalo drastických lidských oběti, zejména nevinných dětí.

Černomagický akt - magie

Typickým černomagickým aktem bylo izv. očarování, jehož cílem bylo obvykle poškozování a ničení druhých lidí a jejich majetku, jejich ovlivňováni a podřizování. Charakteristickým projevem této nenávistné magie je volt (v.j. magický prostředek ničení druhého člověka známý ve všech kulturách. Avšak vedle lidské zloby se v dílech černé magie promítají i ziskuchtivost (hledáni pokladů) a poživačnost, zejména sexuální ("sukkubické lásky" sexuální černé magie). Černomagické grimoáry jsou v tomto smyslu vynikajícím dokumentem sociologie, sociální a společenské psychologie své doby, zejména ovšem středověku, doby příkrých sociálních protikladů a tedy i rozjitřeného dychtěni, závisti, zloby a neukojených přání. Proto byla černá magie vždy především doménou lidí pokořených a neukojených a ovšem i zvrhlých, oslovovala především ,,ponížené a uražené", trpící a rozdychtěné. Sabat čarodějů a čarodějnic je projekci monstrózni fantazie vybičované neukojenými pudy.

Démon Belial - magie

Černomagickou vrstvu či temnou stránku lidské osobnosti dobře symbolizuje démon Belial (Das Buch BeSial, Augsburg 1473): tančící Belial je alegorii marnosti trvalého uspokojeni ze života, jehož podstatou je neustálé na¬rušování a obnovováni rovnováhy, tedy věčný pohyb, tanec, který je současně alegorií touhy štvané z místa na místo, od objektu k objektu. Beliaiův tanec a škleb je výrazem tohoto věčného neklidu lidské neukojeno-Stí a ztracené rovnováhy. Peklo, s nimž černá magie pracuje, je v Čaroději samém, je to ona temná stránka jeho osobnosti, která ho spojuje s égregory přírodně animální, biotické podstaty člověka, jeho hadích, ještěřích a hmyzích ,já", které se ve fylogenetických vrstvách jeho psychy splétají v odporné živočišné tvary a jsou personifikovány nestvůrnými podobami ďáblů. Toto peklo Člověka je hmotnou skutečnosti a jeho ďáblové nejsou pouhá slova, nýbrž síly, které ve dvacátém století neztratily nic ze své sveřepé působivosti. Proto i toto století má své sabaty a černoknéžniky. a dokonce, jak potvrzuji svědci, i své pakty s ďáblem, neboť má své nenávistníky, závistivce, zvrhlíky, neduživce, své zdeptané a nenasycené, své hledače pokladů. Proto na sebe ďábel může brát nesčetné podoby. Černým mágům se ďáblové zjevovali nejčastěji v po¬době černých havranů a koček, psů a kozlů i jiných zvířat, mnohdy v kontaminovaných podobách lid¬ských a zvířecích, nebo i ve velmi složitých zjevech - např. jeden z nejvyšších pekelných démonů Astaroth má podobu ošklivého anděla sedícího na draku a držícího v ruce zmiji. Personifikace těchto intrapsychických fenoménů jsou nepochybně jednou z největších záhad okultismu a svědči o tom, že dimenze psychiky a jeji interakce se světem jsou stále ještě známy jen zčásti. Teprve nedávné objevy s fotografováním některých halucinaci v prostoru, kam je jejich subjekt lokalizuje, dokazují, že i tato "fantastická"' stránka magie má své reálné jádro.

Ďábel vs. Černokněžník - magie

Ďábel je tedy Černokněžník sám, jeho praxe je podněcována silami, které ho současně pohlcuji, černou magii je vtahován do astrálních virů příslušných égregorů, které jej stimuluji a současně vysávají. Proto jsou osudy těchto černoknéžníků vždy tragické a drastické. Materiálními prostředky černé magie byla zejména noční a odporná zvířata (netopýr, ropucha), ohyzdné byliny (durman) a ovšem lidská krev a sperma. Případy černé sexuální magie uvádí např. H. Freimark (Okkultismus und Sexualita!, Leipzig 1938, s. 273 n.).

Donucení pekla - magie

Příručkami černé magie byla zejména proslulá Donucení pekla (Hoilenzwang), neprávem připisovaná Faustovi. (Jedno z těchto děl vyšlo např. v Pasové r. 1407, tj. mnoho let před Faustovým narozením.) K dějinám Černé magie patři neuvěřitelné historky, např. satanistické šilenstvi na hřbitově Saint-Médard, černé mše paní de Montespan, procesy s venkovskými čaroději a mnoho dalšich. Literatura: Cavendish R.: The Black ans, London 1967. F. R.: Dossiers secretes de la soreellerie ei de la magie noire. Paris 1971. - Waile E. A.: The book of ceremoniál magie, repr. New York 1969.    

Vše o spirutuálních tabulách

Cílem tohoto článku bude seznámit vás o používání spiritistické tabulky na vyvolávání duchů a pochopit smysl takového jednání. Často se ptáte, jak se cítí ten, který používá tabulku...

Cílem tohoto článku bude seznámit vás o používání spiritistické tabulky na vyvolávání duchů a pochopit smysl takového jednání. Často se ptáte, jak se cítí ten, který používá tabulku jako nástroj ke komunikaci s duchy. Myslím si, že je čas napsat něco o pozadí takových činů.

Spiritistická tabulka je nástroj, používaný k hledání informací z nehmotného světa. "Ouija Board", jak je běžně v cizině nazývaná, je kombinací francouzského slova oui a německého ja, což značí ano. Je to komerční výrobek, prezentovaný jako napůl hra a napůl seanční nástroj.

Profesionální media a spiritisté mají tendenci odsuzovat používání tabulky, myslí si, že takovéto vyvolané bytosti jsou pravděpodobně nízkými duchy, kteří se více zaměřují na něco jiného, než poskytování přesných informací. Kritiky na tabulku, která se vyskytuje ve většině destinací křesťanství říkají, že používání je nebezpečné a že to je nástroj Ďábla. Ti, kteří obhajují využívání tabulky pro komunikaci s duchy tvrdí, že tak, jako i další formy věštění, toto je pravá cesta k objevení podstaty věci, moudrosti a pravdy.

Myslím si, že nejčastější odpovědi pocházejí pravděpodobně z podvědomí experimentátora. Ručička, nebo destička, užívaná na desce je taky známá a často se pohybuje po desce a vymyká se vaší kontrole, jako by pohybovaná nějakou neznámou silou. Po použití tabulky někteří tvrdí, že jsou vyčerpáni vnějšími činiteli, kontaktovanými skrz tabulku.

Předchůdce spiritistické tabulky se datuje již z dávných dob. Před narozením Confucia, kolem roku 551 před n. l., byly používány podobné způsoby komunikace se zemřelými. V Řecku, během období Pythagorase, 540 let p. n. l., byly takovéto pomůcky (kolečko a znaménko) používány pro věštění a kontakt s neviditelným světem. Posouvající tabulka se začala používat až v 19. století. Starověký Řím používal podobné způsoby kontaktů už ve třetím století a ve třináctém století toho využívali Mongolové. Někteří Američané-domorodci používali tabulku k lokalizaci ztracených věcí a osob a k získání spirituálních informací.

Pohyblivá destička se objevila v Evropě roku 1853. Míníme tím tak zvanou malou desku, používanou ve Francii. Vynález pohyblivé planžety je připisován nesporně spiritualistické osobě se stejným jménem, M. Planchette. Během druhé světové války se stala tabulka extrémně oblíbená, a to hlavně kvůli možnosti komunikovat s milovanými osobami, zabitými ve válce. Spiritualismus byl v období obnovy a tabulka se stala nepostradatelná. V roce 1966 William Field prodal patent jisté společnosti v Beverly, státu Massachusetts. S obnovou zájmu o okkultismus v roce 1960 a 1970 tabulka získávala na popularitě, ačkoliv společnost zdůraznila, že tato tabulka slouží pouze pro zábavu, jako hra.

Na poli parapsychologie, užívání tabulky je považováno jako forma automatismu nebo nevědomé aktivity, která sbírá a zesiluje informace z podvědomé mysli. Kritikové říkají, že uživatelé nemají žádnou kontrolu nad silou, která má být uvolněna, výsledkem mohou být deprese a psychózy. Edgar Cayce to nazval "nebezpečnou hračkou".

Někteří psychologové říkají, že zde není žádné nebezpečí v případě používání, pouze pověrčivost a strach může způsobit negativní výsledek. Na druhou stranu, démonologové říkají, že je to vstupní brána do pekla, otvírajíc bránu pro démony do našeho světa. Zde by měl každý zvážit varování a rizika, která jsou zde nastíněna, chce-li používat tabulku. Bohužel, nemůžeme začlenit užívání tabulky do odborných výzkumů a bádání tak, jak jsme zvyklí v jiných případech, protože nevyužíváme služeb psychických a nemáme pevný základ. Informace, které dostáváme, jdou přes naše smysly a elektronické vybavení, které by nám dalo důkaz neviditelných bytostí, prostě neexistuje. Jestli-že se spoléháme na využívání tabulky, nezvyšuje se naše přirozená schopnost rozpoznat spirituální současnost a nerozvíjíme naší úroveň podvědomí, i když bychom to potřebovali. Používáním vykonstruovaných myšlenek kontaktů s duchovní sférou, která nám negarantuje, že informace jsou pravdivé, omezují naše schopnosti, závisející na něčem, co je venku mimo nás a co nemáme pod kontrolou. Využíváním našich přirozených schopností zbystřujeme naše smysly a zvyšujeme naše vědomí a rosteme v bytosti, kterými chceme být.

Mějte na paměti, že nebezpečí nastává při komunikaci s takzvanými "nízkými duchy", nebo duchy "zlomyslnými", kteří pobývají na Zemi. Jsou podobní kriminálním živlům nám dobře známým z našeho světa, kteří si ponechali nepřátelské emoce ve chvílích smrti. Nemáte žádnou kontrolu nad tím, kdo vám odpovídá, když vyvoláváte duchy skrz tabulku Ouija.

My všichni se rodíme s psychickými schopnostmi. Jako dospělí využíváme pouze polovinu našeho mozku. Nepodivovali jste se někdy nad tím, proč tomu tak je? Když se vyvíjíme v dětském věku, začínáme se učit, učíme se, co je logické a co nikoli, důvodně si vše analyzujeme, což má za úkol levá hemisféra našeho mozku. Pravá polovina instinktivně zná odpovědi, zatímco levá teorizuje a odpovídá. Stále však strávíme roky trénováním levé polokoule učením se věcí a udržujeme si cenné informace pro dospělý věk. Co se však stalo mezitím s naší intuicí a psychickými schopnostmi? Ve většině případech vyhasly, nebo upadly do pozadí našeho podvědomí, kde nemohou růst, ani se rozvíjet. Ochotně akceptujeme termín "ženská intuice", ale většinou s úsměvným podtextem. Ve skutečnosti je to část našich přirozených schopností, která je naší součástí a později se vytrácí a my vstupujeme do "tradičního života".

Lidé, kteří mají doma malé děti, často nám říkají, že slyší, jak si jejich dítka hovoří a smějí se s někým, kdo tam vůbec není. Vidí věci, které my dospělí nevidíme a slyší věci, které my nemáme schopnost slyšet. Hovoří s neviditelnými kamarády, viditelným pouze jim, ale mohou být skuteční, ve spirituálním smyslu?

Jako dospělí nemáme automatickou možnost rozvíjet takové schopnosti do uspokojivého stavu bez tréningu. Je zde spousta svépomocí, instrukčních knih a poslechových kazet volně dostupných pro výuku, např. "jak rozvíjet a využívat naše přirozené nadání". Více a více respektovaných autorů a badatelů odhalují, že je to pravda a ukazují nám způsob, jak rozvíjet tyto schopnosti, které jsme získali po narození. Světem hýbe vyspělá technika, uspěchané tempo a my v tom zapomínáme nalézt sami sebe a obejmout toho, kdo je uvnitř nás.

Rozvíjením schopnosti soustředění stáváme se citlivějšími k ostatním lidem a k prostředí, prohlubujeme naše podvědomí a nalézáme mír a rovnováhu uvnitř nás. Naše vnímání pozvolna přechází do mimosmyslového. Používáním těchto schopností, které kdysi patřily mezi spící a nemohly být žádným způsobem rozvíjeny, najednou shledáváme, že vlastně vůbec nepotřebujeme žádnou spiritistickou tabulku ani žádné jiné nástroje, které se tak snadno vymykají naší kontrole.

Není to tak obtížné, jak se zdá. Jde pouze o to vyčlenit si nějaký čas na koncentraci a naučit se, jak využívat efektněji obě mozkové polokoule. Většina si nepřipouští, že tohle je klíč. Jaký smysl má vlastnit velký dům, když obyvatelé využívají necelou jeho polovinu. To samé je i s naší myslí. Nesmíme procházet životem a používat jen půlku z celého mozku, který nám byl dán. Zvažte to, až příště budete hledat tabulku pro vyvolávání duchů, nebo se pídit po záhadách života po životě. Odpovědi jsou tady, uvnitř nás, stačí nám pouze natáhnout k nim ruku.                     ČARODĚJNICTVÍ VE STŘEDOVĚKU

Obrázek

Vesnické čáry, magie, kacířství a satanismus zrodili víru v čarodějnice. během asi 2500 let, počínaje 15. stol. bylo po celé Evropě posláno na smrt pro čarodějnictví odhadem 150 000 - 200 000 lidí.

Někteří byli zaživa upáleni na hranici, někteří oběšeni, jiní oběšeni a upáleni.Jistě nemusím podotýkat, že většina údajných čarodějnic se během procesů pod silným nátlakem a mučením doznala ke všemu , z čeho byly obviněny. před trestem za čarodějnictví - většinou smrtí neuchránila ani dobrá pověst, vysoké postavení, či majetek.

Všude se věřilo, že lidoví kouzelníci dokáží za pomocí okultních nauk uškodit nebo prospět. Bílá magie - kombinace psychologie a farmokologie - dokázala chránit lidi, dobytek, úrodu...Černá magie, neboli maleficium mohla přivodit nemoc, smrt, vyvolat bouře...

   

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

ZALEZI NA DNI

(G.MASTER, 9. 9. 2010 18:12)

vzdy zalezi na dni treba o uplnu 9.9 je dokonaly den na crnou magii

neboj

(vyvolavač, 4. 5. 2010 11:14)

hele když ti neco nevijde tak nestracej sebevedomí proste to skuz o uplnku nebo nejsi moc zkusena a este podle toho jaké kouzlo delaš